Cestovní itinerář aneb Do odletu na Filipíny zbývají jen hodiny :-)

Tak už je to tady. Už zbývá jen jeden den. Cesta na Filipíny, kterou jsem začala plánovat loni v létě a na kterou jsem se tak těšila, je tady. Od pondělka mnou cloumá lehká nervozita. Nervozita z toho, aby mi nezrušili žádný let kvůli počasí (nebo jiným nepředvídatelným okolnostem), abych v Manile stihla navazujcí let na Cebu (k dobru mám sice 4 hodiny, ale Manilské letiště prý patří k těm nejhorším, co se organizace týká, a přesun mezi jednotivými terminály je zdlouhavý. I když prý nedávno zavedli shuttle bus, který zajišťuje dopravu mezi terminály), abych zítra večer usnula a nebyla pak celý den jako mátoha, aby mě nepostihl jet-lag, aby mi přálo počasí...zkrátka, jsem nervózní (jak pokaždé před cestou), aby vše klaplo.

Včera jsem sbalila všechny věci, které budu během toho měsíce potřebovat. Tentokrát se mnou letí i šnorchl, abych nebyla odkázaná ty z půjčoven. Příležitostí na šnorchlování bude dost.Třeba hned druhý den po příletu, kdy zamířím na ostrovy Camotes.
Vzhledem k tomu, že budu v tropech a nemusím tahat oblečení na všechna roční období, ale jen pár letních kousků, je můj batoh docela lehký. Snahou je mít celkem (i s příručním nepromokavým batohem) pod deset kilo. Letecká společnost, se kterou se budu mezi ostrovy přesouvat mi totiž dovoluje právě jen 10 kg. Na cestu na Filipíny a zpět ale můžu mít 30 kg. Tak jsem zvědavá, jak těžký nakonec můj batoh bude.

A jaký je můj cestovní itinerář? 
1.2. Odlet na Filipíny (přes Barcelonu, Istambul, Manilu na Cebu)
2.2. - přílet v noci do Cebu City, nocleh
3.2. - přejezd na ostrovy Camotes Islands
4.2.- 5.2. Camotes Islands
6.2. - návrat na ostrov Cebu, přejezd do Moalboal (Panangsama Beach)
7.2.-9.2. - Moalboal
10.2. - Cebu City
11.2. - přelet na ostrov Camiguin
12.2.- 13.2. - Camiguin
14.2. - přejezd trajektem na ostrov Bohol (Loboc)
15.2.- 18.2. Loboc na Boholu
19.2. - přelet z letiště v Cebu do Puerto Princesa na ostrově Palawan
20.2.- 21.2. - Puerto Princesa
22.2. - Tay Tay na Palawanu
23.2. - 27.2. El Nido na Palawanu
28.2. - přelet do Manily
1.3.-2.3. - Manila
2.3. - odlet z Manily přes Istambul do Vídně

Co mají společného Filipíny a Španělsko? aneb Něco o historii země

Tak už to mám za pár. Teda tu cestu na Filipíny. Během teoretické přípravy na výpravu vyhledávám zajímavosti o jednotlivých oblastech a také jsem mrkla na základní fráze filipínštiny. Ono to vlastně ani není moc potřeba se ty fráze učit, protože kromě samotné filipínštiny (která je od roku 1973 oficiálním jazykem), se v zemi mluví i anglicky (ta je druhým oficiálním jazykem od počátku 20. století, kdy Filipíny spadaly pod americkou nadvládu). Až do roku 1973 byla oficiálním jazykem španělština, kterou se na ostrovech mluvilo od poloviny 16.století. To samozřejmě zanechalo stopy. Jazyk tagalog, ze kterého vychází oficiální filipínština (někdy se uvádí, že filipínština = tagalog) obsahuje hodně španělských výrazů. I když španělština už není oficiálním jazykem, někteří lidé narození po 2.světové válce prý španělsky ještě umí. Zachovala i španělská jména (např. současný prezident se jmenuje Rodrigo Duterte), názvy míst a silná katolická víra (okolo 80 % populace se hlásí k římsko-katolickému náboženství).

Slova a fráze vycházející ze španělštiny:
Ahoj = komusta (foneticky podobné španělskému "como está" = jak se máte)
kniha = libro (stejně jako ve španělštině)
lžíce = kutsara [kučara] (španělsky "cuchara", zní stejně)
práce = trabaho [trabajo] (šp. trabajo)
koupelna = banyo [baňo] (šp. baño)
jablko = mansanas (šp. manzana)
sýr = keso (šp. queso)
talíř = plato (stejně ve šp.)
většina dnů zní stejně ...

Kromě těchto jazyků, které sjednocují dorozumívání mezi jenotlivými filipínskými regiony, se na Filipínách hovoří 170 různými jazyky spadajícími do malajsko-polynéské jazykové rodiny. Ono totiž etnické složení je také velmi různorodé.
Počet obyvatel se každým rokem zvyšuje. V současnosti v zemi žije více než 105 miliónů obyvatel a okolo 9 miliónů Filipínců žije v emigraci (nejvíce v USA).

A jak se stalo, že se Filipíny dostaly pod vliv španělské kultury? Tak s touto kapitolou je spojeno jméno známého portugalského mořeplavce Fernanda Magallanese (nebo také Fernão de Magalhães, nebo Hernando de Magallanes), který se v roce 1519 vydal pod španělskou vlajkou na objevnou cestu na západ. Chtěl se pokusit najít cestu přes Ameriku do Asie. To se mu také povedlo. Objevil průliv, který nese jeho jméno. A i když cestu kolem světa nedokončil, protože byl na Filipínách zabit, přičítá se jeho výpravě i prvenství v obeplutí světa a dokázání, že je země kulatá.
V dubnu 1521 zakotvil Magallanes na ostrově Cebu. V té době na jednotlivých ostrovech vládli rádžové a náčelníci, kteří mnohdy vyznávali islám, který se do oblasti rozšířil v 15.století z Bruneje (Brunejský sultanát v té době zaujímal velké území severního Bornea).
Rádža ze Cebu Magallanese přivítal a dokonce přijal křesťanství. Magallanes na Cebu vztyčil kříž (ten je v Cebu City dodnes k vidění) a nařídil kristinizaci. Na sousedním ostrově Mactan vládl náčelník Lapu-Lapu, který odmítal přijmout křesťanství a ani neměl dobré vztahy s cebuánským rádžou. Zanedlouho vypukla na Mactanu bitva mezi domorodci a částí španělské výpravy, během níž byl koncem dubna 1521 Magallanes zabit (otráveným šípem a holemi).
Španělská kolonizace začala v roce 1565. Ostrovy byly pojmenovány po španělském králi Filipu II., který v té době platil za jednoho z nejmocnějších panovníků Evropy a za jehož vlády nad španělskou říší slunce nezapadalo. Filipíny byly španělskou kolonií 333 let až do roku 1898, kdy se jich Španělé museli vzdát ve prospěch USA. Pod americkou správou byly Filipíny oficiálně až do konce 2.světové války (i když byly okupovány Japonci).

A ještě na jednu významnou historickou událost spojenou s působením Španělů na Filipínách nesmím zapomenout. V roce 1890 byla v Manile založena pivovarnická firma nesoucí jméno po čtvrti, kde byl pivovar založen - San Miguel. Tato značka piva patří ve Španělsku dodnes k nejoblíbenějším.

Hurá na Filipíny!! Už za dva týdny!

Ahoj všem, kteří sledují tento můj cestovatelský blog (i těm, kteří jej třeba právě teď objevili)!
Jak už víte, každou zimu podnikám nějakou tu "výpravu" mimo Evropu za exotikou, na kterou se těším již od léta. A nejinak tomu je i letos. Už za dva týdny vyrážím směrem na východ do Asie.
Zatímco loni jsem během dvou a půl měsíce stihla navštívit 3 země (Hong Kong, Vietnam a Bali), letos mě čeká měsíc na Filipínách. Bohužel filipínské úřady povolují jen 30 dní pobytu bez nutnosti vyřídit vízum (na místě si lze zažádat o prodloužení pobytu, ale tentokrát jsem se nechtěla vízy zabývat, navíc mě koncem března čeká pětidenní surfařský pobyt v Galicii. Ale o tom až jindy.

Jak mě napadlo, že mým dalším cílem budou právě Filipíny? Ani nevím, proč jsem se nakonec rozhodla pro toto souostroví. Po návratu z Bali jsem nejdříve uvažovala o Indonésii, nakonec jsem se ale nadchla pro Filipíny. A tak jsem začala hledat informace o zajímavých místech, o tom, co tam můžu zažít, vidět...A k vidění je toho opravdu hodně. Filipíny se totiž skládají ze 7107 ostrovů a každý je určitě něčím zajímavý. Jenže během měsíce lze stihnout navštívit jen zlomek z těchto ostrovů.
Nakonec tedy můj cestovní itinerář čítá 8-15 ostrovů v závislosti na šnorchlovacích výpravách u Palawanu. Procentuálně tak navštívím 0,001-0,002 % ze všech filipínských ostrovů :-) .
A které ostrovy budou mít tu čest, že na nich stane moje noha? :-D
Cebu (a Mactan, kde je mezinárodní letiště) - Camotes Islands (Poro a Pacijan) - Camiguín (+ White Island) - Bohol (+ eventuelně Panglao) - Palawan (a ostrůvky kolem el Nida) - Luzon (jen protože strávím poslední dva dny v Manile).

Vzhledem k tomu, že v naprosté většině případů se budu z ostrova na ostrov přesouvat letecky (a ceny letenek na poslední chvíli můžou být vysoké a třeba nemusí být místo, což je dost možné, protože únor je hlavní sezónou spojenou s novoroční dovolenou milionů Číňanů - 16.2. nastává nový čínský rok), a že zdánlivě dlouhých 29 dní je v tak rozlehlé souostrovní oblasti docela krátká doba, letenky a ubytování v jednotlivých místech jsem si již zamluvila předem.

Moje letošní poznávací baťůžkářské dobrodružství bude hodně o pobytu u moře a o přírodě. Žádné extrémní výstupy na nejvyšší hory (i když chci vystoupat na nejvyšší horu Cebu Osmeña Peak. Ten ale má jen něco málo přes 1000 m.n.m.), spíše projížďky na motorce po pobřeží, šnorchlování, návštěva jeskyní, kajak...Takže si tentokrát do batohu přibalím i šnorchl.
Do programu každé cesty vždycky zařazuji nějaké adrenalinové aktivity a místa, která mi mají přinést nějaký nový zážitek, ať již se jedná o vyzkoušení si tradičního řemesla (jako třeba malování batiku v Malajsii), nebo pozorování endemického zvířátka (jako třeba orangutany a proboscius monkey na Borneu). A nejinak tomu bude i na Filipínách.

Tady jsou některé z plánovaných aktivit a zážitků:
* šnorchlování se sardinkami u pláže Panangsama (Cebu)
* šnorchlování se žralokem velrybím v Oslobu (Cebu)
* canyoneering na kaskádě Kawasan Falls (Cebu) - a překonávání bobříka odvahy skákáním z výšky do tůní. To asi bude největší adrenalin výpravy.
* návštěva endemického nártouna filipínského v záchranném centru (Bohol) - ohrožený druh malé opičky s velkýma očima.
* nějaké to canopy (Bohol)
* výlet na kajaku po okolí El Nida
* ochutnání nějaké potvory (na kachní embria ale odvahu nebudu mít. To radši nějakou kobylku nebo žábu)

Jistě mě čeká spousta dalších neočekávaných zážitků.